Alergická onemocnění rozhodně nepatří mezi ta banální. Jako u jiných chorob i zde platí, že neléčená nemoc progreduje a objevují se komplikace. Velká část populace spoléhá na samoléčbu či svou alergii neřeší vůbec. Proč je to špatně? Kdy je skutečně nezbytné vyhledat lékaře? 

Alergie je zánětlivé systémové onemocnění. Zánět jakéhokoli původu, který není pod kontrolou, organismus vyčerpává. Zanedbanépak zákonitě vedou k vyšší nemocnosti, a to zejména v zimním období. Poškozené sliznice jsou vstupní branou pro infekci.

Komplikace alergických onemocnění

Nejčastějším projevem alergie je bezesporu alergická rýma. Pro ni je charakteristický pocit ucpaného nosu, vodnatá sekrece a časté kýchání. Při nedostatečné léčbě se však za několik málo let k těmto zdánlivě neškodným obtížím mohou přidat vážné komplikace. Chronicky drážděná sliznice dutiny nosní a dýchacích cest časem vyčerpá své rezervy a dojde k progresi onemocnění. Rýma se častěji komplikuje například tzv. sinusitidou (zánět dutin) či záněty středouší. Vznikají též nosní polypy. Alergický proces však zahrnuje i další příznaky. Lidé trpící nějakou formou alergie často mívají bolesti hlavy, pociťují sníženou výkonnost nebo poruchy koncentrace.

Nejzávažnějším onemocněním ve spojitosti s alergickou rýmou je bronchiální astma. Zánět nosní sliznice postupuje směrem dolů – zatímco alergická rýma postihuje především horní cesty dýchací, astma je onemocněním dolních cest. Nemocní s alergickou rýmou mají 3–4× vyšší riziko vzniku astmatu, což je dáno tím, že upřednostňují dýchání ústy. Do dýchacích cest tak proudí neupravený vzduch s alergizujícími částicemi. Dochází ke dráždění sliznice, které vede ke zvýšení průduškové reaktivity. Typickými příznaky astmatu jsou sípání, pocit tísně na hrudi, dušnost či přetrvávající kašel. Astma však může probíhat nenápadně, kdy si nemocní stěžují pouze na zvýšenou únavu či horší zvládání fyzické zátěže. Při vzplanutí astmatu se typicky objevuje klidová dušnost.

Alergickou rýmu často doprovází i alergická konjunktivitida (zánět očních spojivek), která se projevuje zejména pocitem pálení či řezání v očích a zvýšenou slzivostí. Při neléčené alergii může dojít k přechodu zánětu i na rohovku a k nevratným poškozením zraku.

Atopická dermatitida (atopický ekzém) je dalším možným projevem alergie. Doprovází ho zarudlá, svědivá a šupící se kůže, která snadněji praská. Takto obnažená místa jsou pak vstupní branou pro celou plejádu možných infekcí.

Kdy stačí samoléčba?

„Byl jsem u alergologa a stejně mi napsal jen léky. Ty si můžu koupit sám, příště už tam nepůjdu.“ – I takto může začínat příběh, který vyústí v rozvoj astmatu a nejednoho alergika dožene k lékaři. Tedy i když se tato návštěva lékaře může zdát zbytečná, není. Pravidelné kontroly u alergologa odhalí rozvoj komplikací dříve, než stačí poškodit cílový orgán. Často se jedná o symptomy, které si pacient s alergií málokdy spojuje. Kontroly u jedinců trpících alergickou rýmou by měly zahrnovat i vyšetření tzv. ventilačních parametrů či ORL vyšetření. Součástí návštěvy u specialisty je také edukace pacienta, která se týká zvládání akutních projevů, režimových opatření, užívání léků a případné indikace specifické alergenové imunoterapie.

Tzv. samoléčba je možná v případě, že vás obtíže trápí v řádu dnů až týdnů za rok a zároveň se váš zdravotní stav výrazně nezhoršuje. Neváhejte však v případě jakýchkoli nejistot požádat lékaře o konzultaci.

(vrjo)

Zdroje a použitá literatura: 

https://www.allergycliniclondon.co.uk/untreated-allergies/

https://www.nhsinform.scot/illnesses-and-conditions/ears-nose-and-throat/allergic-rhinitis#complications-of-allergic-rhinitis

https://www.prolekare.cz/tema/lecba-alergie/detail/komplikace-alergicke-rhinitidy-1289