Mýty a fakta o alergiích
Podle Americké akademie pro alergii, astma a imunologii (American Academy of Allergy, Asthma and Immunology) nějakou formou alergie trpí až 40% populace.
O alergiích už toho dnes víme mnoho a doslova každým dnem přibývají stále podrobnější informace o mechanismu alergické reakce, struktuře alergenů i možnostech léčby těchto nemocí. Bohužel stále mezi lidmi koluje řada informací, které jsou založené na dlouhodobých mýtech.
Dnešní moderní doba nahrává šíření hoaxů a nepravd. Na internetu, v televizi či v rádiích informace putují neskutečnou rychlostí a dostávají se k velkému procentu populace velmi snadno. Některé mýty se navíc tradují již celá desetiletí.
1. Změna klimatu vždy prospěje
Je logické, že pokud opustíme naši krajinu v pylové sezóně a odjedeme za teplem, pravděpodobně se naše potíže na přechodnou dobu zmírní. Nicméně i v jiných krajinách nás naopak mohou pylové alergie potrápit. Také není vhodné zapomínat na fakt, že drobný písek z pláží, vyšší vzdušná vlhkost či všudypřítomné plísně mohou naši alergii (která je vlastně zánětem sliznice nebo kůže) zhoršit. Alergik by měl proto být na cestu vybaven antialergickými léky. U chronicky nemocných pacientů nedoporučujeme léčbu i přes přechodné zlepšení vynechávat.
2. Květiny jsou pro alergiky to nejhorší
Tato informace platí jen částečně. Pyl okrasných květin je poměrně velký, navíc lepkavý. K opylení je třeba ptáků a včel, vzduchem ho putuje podstatně méně než pylu větrosprašných masivně alergizujících rostlin (travin, stromů a plevelů). Přesto není vhodné darovat osobě alergické na pyly květiny. Větší množství pylů okrasných rostlin, které v přírodě nejsou zdrojem potíží, může v uzavřeném prostoru naopak alergickou reakci vyvolat!
3. Alergie je dětské onemocnění
Nemálo jedinců překvapí, když se u nich alergie objeví až v dospělosti. Mylně totiž věří, že alergie je dětské onemocnění, a navíc z něj časem vyrostou. Pravdou je, že i v dospělém věku se mohou objevit nové alergie a jen občas se stane, že s věkem jejich příznaky odezní.
S léty se zásadně mění hlavně alergie na potraviny. Zatímco v raném věku patří mezi časté alergeny kravské mléko a vejce, u naprosté většiny dětí tato přecitlivělost později vyhasíná. V dospělosti jsou nebezpečné zcela jiné alergeny – například burské a jiné ořechy, mořské plody a různá semena.
4. Alergie na roztoče u nás nehrozí, pravidelně uklízíme
Pravidelný úklid domácnost před nezvanými hosty neochrání. Roztoči žijí hlavně v matracích, polštářích a peřinách. Jejich množství je neuvěřitelné – v našich postelích se vyskytuje až několik miliónů živých i mrtvých živočichů a velké množství jejich fekálií a fragmentů jejich těl. Pomoci mohou hypoalergenní lůžkoviny, praní minimálně na 60 stupňů a pravidelné větrání. Ovšem množství roztočových alergenů jsme schopni pouze omezit, nikoli je zcela odstranit.
5. Alergie není nic vážného
Ucpaný nos, vodnatá rýma či slzící oči. Na první pohled neškodné obtíže. I tak ale mohou velmi snížit kvalitu života alergika. U respiračních alergií je navíc důležité zdůraznit nezpochybnitelný fakt, že alergická rýma je významným rizikovým faktorem pro pozdější rozvoj průduškového astmatu. Některé alergie na potraviny, léky či bodnutí hmyzem mohou vést k potenciálně život ohrožující reakci (anafylaxi).
6. Med pomáhá zmírňovat alergie
Situace je poměrně složitá a také nepřehledná. Med obsahuje velké množství zdraví prospěšných látek. Pro většinu lidí je tedy jeho konzumace přínosná a může vést ke zlepšení jejich zdravotního stavu. Některé jeho složky však mohou (nepříliš často) vyvolávat i závažnou alergickou reakci. Kromě toho může med obsahovat i pylová zrna. Jejich obsah však nemá s navozením tolerance pylů nic společného. Neplatí ani, že lidé přecitlivělí na jed obsažený ve včelím žihadle by se měli automaticky obávat medu – alergen vyvolávající reakci po bodnutí včelou je zcela jiný než alergeny včelího produktu – medu.
7. Potravinová alergie a intolerance jsou totéž
Ačkoli výsledek obou problémů je někdy podobný – nesnášenlivost určité potraviny, jedná se o zcela jiné onemocnění. Alergie se rozvíjí na imunologickém podkladě a je spojená s produkcí protilátek proti některé složce potraviny. Po požití i malého množství této složky stravy se rozvíjí reakce různé intenzity, vedle zažívacího traktu často postihuje i jiné orgány (kopřivka, rýma, dušnost až šok).
8. Krátkosrstí psi a kočky nevyvolávají alergie
Tento mýtus se traduje často, zejména mezi milovníky zvířat. Jako hypoalergenní bývají udávána plemena naháčů, která nemají srst vůbec. Ve skutečnosti se toto tvrzení vůbec nezakládá na pravdě, protože zvířecí alergeny pocházejí většinou z produktů jejich potních a mazových žláz, slin, moči a šupinek olupující se kůže. Srst je tedy spíše rezervoárem než zdrojem alergenů.
(vrjo)