Možnosti léčby alergie. Můžeme se jí zbavit zcela?

Schopnost jedince reagovat alergicky je zakódována v jeho genetickém vybavení, a je tedy (alespoň zatím) nevyléčitelná. Vlastní alergické onemocnění se vyvíjí v průběhu života po setkání s alergeny z prostředí. Alergie může zůstat dlouhodobě (dokonce i trvale) bez příznaků – tzv. klinicky němá. Ovšem pokud se projeví, má tendenci se zhoršovat, není-li léčena. Také neplatí, že pokud se budeme vědomě vystavovat konkrétnímu alergenu, naše tělo si na něj zvykne. Naopak, každé další setkání s ním vyvolává potíže větší intenzity a postupně se navíc u většiny pacientů rozšiřuje i spektrum alergenů, na které nepříznivě reagují.

Z jednoduchých občasných alergických epizod se stává chronický alergický zánět. Dnešní medicína udělala obrovský pokrok v terapii řady onemocnění, alergii nevyjímaje. Podstata léčby alergického onemocnění však po dlouhé roky zůstává stejná, měla by být komplexní. Zahrnuje prevenci, farmakoterapii, režimová opatření a v indikovaných případech i specifickou alergenovou imunoterapii.

Co víme o primární prevenci

V současné době jsou možnosti primární prevence, tedy předcházení alergiím v pravém slova smyslu, velmi omezené. V minulosti byly zkoušeny různé metody (např. speciální diety matky v těhotenství, úpravy jídelníčku rizikových kojenců apod.) – bohužel s negativními výsledky. Zůstává doporučení zdravé racionální pestré stravy v těhotenství – bez omezování potravinových alergenů (samozřejmě s výjimkou potravin, na něž je matka sama alergická).

Po porodu je vhodné kojit alespoň do čtyř měsíců věku dítěte. Samozřejmostí je nekouřit v těhotenství a zcela vyloučit vliv cigaretového kouře na vyvíjející se dítě (pasivní kouření). Pokud miminko nejeví známky alergie na potraviny, nijak neomezujeme jejich postupné zařazování do jídelníčku, aby mohlo vyvinout fyziologickou toleranci. Od preventivního podávání hypoalergenních přípravků kojencům bez známek alergie bylo zcela upuštěno.

Sekundární prevence

Sekundární prevence spočívá v tom, že se snažíme předcházet spuštění alergických potíží u jedince, který již trpí alergickým onemocněním. Zde má eliminace alergenu zcela nezastupitelné místo. U některých alergenů (například méně běžných potravin) je to možné, ovšem u jiných (např. inhalovaných pylů nebo roztočových alergenů) je úplná eliminace v praxi neuskutečnitelná.

Existuje mnoho návodů, jak nálož alergenové expozice alespoň snížit. Např. v pylové sezóně omezit větrání, vyvarovat se míst s vyšší koncentrací pylů, v interiérech pravidelně uklízet a odstranit rezervoáry prachu. Také pokud možno nechovat v bytě domácí zvířata, která sama mají vysoký alergenní potenciál, a navíc jejich přítomnost vede ke zvýšení množství roztočů v interiéru.

Sekundární prevencí je v jistém smyslu i preventivní farmakoterapie a alergenová imunoterapie, o kterých více informujeme v odstavcích věnovaných léčbě. 

Terciární prevence označuje léčbu podávanou za účelem zabránění progresi již vzniklého alergického onemocnění.

Protialergické léky

Pokud nelze alergen odstranit, je potřeba sáhnout po lécích. Léčivé přípravky dělíme následujícím způsobem.  

1. Úlevové léky

Skupina úlevových léčiv pomáhá zbavit se příznaků, ovšem neovlivňuje příčinu alergie. 

2. Preventivní léky s protialergickým účinkem

3.  Léky, které řeší příčinu alergie 

Specifická alergenová imunoterapie (SAIT). Jde o jedinou léčbu, která cílí na příčinu alergie. Dříve se používal také pojem hyposenzibilizační terapie. Léčba spočívá v tom, že je alergikovi v regulovaných dávkách podáván alergen, který je příčinou jeho potíží. Cílem je navodit toleranci této látky. Díky léčbě se zmenšují příznaky onemocnění, které vznikají v důsledku alergické reakce (alergická rýma a zánět spojivek, astma, závažné reakce na jed blanokřídlého hmyzu). Jedná se o léčbu dlouhodobou, pacienti by se měli připravit na tří- až pětileté podávání. Příznivé účinky se objevují již po šesti až dvanácti měsících.

Alergeny se v rámci SAIT podávají ve formě podkožních injekcí, tablet nebo roztoků aplikovaných pod jazyk. Alergenová imunoterapie je u nás v současné době dostupná pro následující alergeny:

  1. jed blanokřídlého hmyzu (včela, vosa),
  2. pyl travin,
  3. pyl břízy,
  4. pyl ambrozie,
  5. roztoči,
  6. zvířecí alergeny koček a psů.

Alergie zatím neumíme zcela vyléčit, ale pokud je začneme léčit včas a komplexně, jsme schopni zajistit nemocnému kvalitní život s minimem klinických příznaků. Péče o alergiky by měla být rozhodně interdisciplinární a ve většině případů celoživotní.

(vrjo)

Zdroje: 

KRČMOVÁ, Irena. Alergenová imunoterapie v léčbě inhalačních alergií. Časopis praktických lékařů pro děti a dorost. 2020, 1, 28–32. ISSN: 1213-2241
SEBEROVÁ, Ester. Specifická alergenová imunoterapie – jediná kauzální léčba alergických chorob. Medical Tribune 2018, 6, 542–544. ISSN: 1214-8911.
NOVÁK, Jiří. Kdy a proč zavádět potencionální alergeny do jídelníčku kojence. Zdravotnictví a medicína. Sestra. 2016, 2016(1), 38-39. ISSN 2336-2987.
https://www.solen.cz/pdfs/med/2018/02/09.pdf
https://www.solen.cz/pdfs/ped/2014/05/07.pdf
https://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2012/03/09.pdf
https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2009/02/15.pdf
https://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2011/02/04.pdf

website.web.aw.text.newsletter_free_subscribe