Jak se zorientovat v lécích na alergii

Výskyt alergických onemocnění celosvětově narůstá. Jde o chronické nemoci, které negativně ovlivňují život téměř třetiny populace. Patříte mezi čerstvě diagnostikové alergiky a ztrácíte se v možnostech léčby? Není vám například jasné, proč je potřeba užívat některé léky dlouhodobě, i když žádné alergické projevy zrovna nepociťujete? Možná vám pomůže tento přehledový článek.

Alergie jako taková je chápána jako specifické zánětlivé onemocnění. Slovo zánět je zde zcela klíčové. Podílí se na něm celá řada buněk – od těch tvořících kožní bariéru přes slizniční až po specializované buňky imunitního systému. Naprosto klíčovou buňkou je tzv. mastocyt – neboli žírná buňka, která je zodpovědná za klinické projevy alergických onemocnění. 

Představme si nyní situaci – dosud zdravý jedinec se setká s alergenem (pyly, roztoči, určitými potravinami). Při prvním kontaktu nedochází ke klinickým projevům, probíhá tzv. senzibilizace. Jedná se o proces, kdy si imunitní systém po kontaktu s daným alergenem vytváří specifické protilátky třídy IgE schopné vyvolat alergický zánět. Dojde-li k dalšímu setkání s alergenem, s velkou pravděpodobností dojde k rozvoji typických alergických příznaků. 

Kdy a jak správně užívat léky na alergii?

Léky užívané v terapii alergií lze rozdělit do dvou velkých skupin. Některé předepisované léčivé přípravky se užívají pouze při výskytu obtíží, jde o tzv. symptomatické neboli úlevové léky. Jiné je třeba brát pravidelně, bez ohledu na aktuální klinický stav – jde o tzv. preventivní léčiva.

Léčba alergií zpravidla spočívá v kombinaci obou typů léku. Pokud navážeme na výše uvedený příklad, při rozvoji příznaků (rýma, kašel, kopřivka atd.) bychom logicky užili úlevové léky, které nás daných obtíží v danou chvíli zbaví.

Díky nim nepříjemné projevy odezní, nicméně výše zmíněné zánětlivé pochody běží dál. Útlum těchto dějů mají za úkol léky preventivní. 

Symptomatické (úlevové) léky 

Preventivní léky

Druhou skupinu tvoří preventivní léčivé přípravky. Užívají se pravidelně každý den bez ohledu na aktuální obtíže. Pokud se jedná o pylovou alergii, je možné medikaci vynechat po odeznění pylové sezóny. 

Preventivní léčba má svůj nezastupitelný význam v redukci chronických zánětlivých změn, které vznikají při dlouhodobém vystavení alergenu. Neléčená alergie vede k nevratným změnám jednotlivých tkání a poruše jejich fyziologických funkcí. 

Specifická alergenová imunoterapie

Jedinou léčbou, která řeší samotnou příčinu alergie, stále zůstává specifická alergická imunoterapie, která spočívá v podávání malého množství alergenů, na které je pacient alergický. Tuto léčbu mohou podávat jen lékaři na specializovaných pracovištích.

Opomenout samozřejmě nelze ani režimová opatření, snažte se daný alergen – pokud je to možné – odstranit ze svého okolí. V případě nejasností ohledně již nasazené medikace se neváhejte poradit se svým ošetřujícím lékařem či lékárníkem. 

(vrjo)

Zdroje a použitá literatura: 

Bartůňková J., Panzner P. Klinická imunologie a alergologie pro všeobecné praktické lékaře. Praha; Nakladatelství Dr. Josef Raabe, 2019.

https://farmaciepropraxi.cz/pdfs/lek/2011/02/04.pdf

https://www.tribune.cz/archiv/soucasne-moznosti-diagnostiky-a-lecby-alergickych-onemocneni/

website.web.aw.text.newsletter_free_subscribe